Historie
Několik postav dávné historie
...

Bela Lugosi

Countess Elizabeth Bathory

Vlado Dracula

Postavy dávné historie

Obrázek                     Obrázek                   Obrázek


Bela Lugosi


Byl to on , kdo vdechl život hraběti Temnot, byl to on , kdo mu dal svojí tvář…. Byl to on, kdo žil jako vampír a byl to Bela Lugosi, který propadl své roli tak, že se nechal pohřbít v červeném plášti hraběte Draculy. Otázka je, jestli opravdu propadl, nebo byl on sám vládce vlků a stínů….. Je mnoho dohadů okolo jeho postavy, je mnoho věcí mezi Nebem a Zemí. Jedno je však jisté. Žádný filmový upír už nikdy nedosáhl jeho kvalit. Nikdo už nebyl lepším Vládcem než Bela Lugosi. Nikdy už nebudou asi zveřejněny všechna fakta o životě tohoto černokněžníka. Přesto však pojďme a pokusme se sesbírat pár střípků, pojďme neuměle rozmotávat nitky starého příběhu…. Bela Lugosi byl snad maďarský herec, který přeplul oceán, aby dobyl Ameriku. To by nebylo nic zvláštního, kdyby… Neexistovalo tolik náhod a tajemna, okolo jeho postavy. Bela nikdy neměl velkých přátel, kteří by mohli vypovídat o jeho životě. Jeho pohled byl uhrančivý až živočišně krutý. Lidé se ho báli. Jeho přítel byl Boris Karloff a nebyl to nikdo jiný, než představitel dalšího monstra té doby - Frankensteina. Měli k sobě velice blízko a jejich přátelství ukončila až Belova smrt. Další člověk, který se dostal do těsné blízkosti imaginárního Draculy byla jeho láska - Bridget Brightonová, která byla zavražděna za podivných okolností a její smrt nebyla nikdy vysvětlena. Byla nalezena z rozervaným hrdlem. Vraťme se ale k samotnému Belovi. Zemí, kde se Bela narodil je sama čarokrásná Transylvanie 22.10.1882. Ve Státech se objeví zčista jasna v roce 1922. Je zajímavé, že přestože vystupoval jako herec v Evropě, není tam moc známý a tam vystupuje pod jménem Olt. Jméno Lugosi si osvojuje až v Zemi neomezených možností a na prknech, které znamenají svět dostává svou klíčovou roli ve hře Vlčí mák. Mnoho režisérů se snaží získat svolení vdovy po B. Stockerovi na adaptaci románu Dracula pro divadlo. Stará lady nemá zájem až do té doby, než jí navštíví sám Bela Lugosi. Nikdo neví, co se mezi nimi odehrálo, ale rozhodující bylo, že Bela vyšel se smlouvou v kapse a tak premiéra hry Dracula probíhá v roce 1927. Lugosi v nové roli je nepřekonatelný a jeho herecký výkon strhává obecenstvo. Úspěch je tak gigantický, že další milník v jeho kariéře na sebe nedá dlouho čekat - přichází první filmová verze tohoto románu a nikdo nemohl lépe ztvárnit hlavní postavu něž Bela Lugosi. Mnoho žen uhranul a mnoho žen chce spočinout v náručí samotného vládce Temnot. Bela však žije podivínský život a ke své osobě příliš mnoho lidí nepouští. Pár žen, které se dostaly do jeho přítomnosti jsou však šokovány a mluví o zvrácenosti a sadistické zrůdě. Bela se pokouší svého filmového hrdinu prosadit i do reálného života, vždyť přece On je Dracula a Dracula je On.
Countess Elizabeth Bathory

Ovlivnila spoustu skupin, ARAKAIN, XIII. STOLETÍ a nejvíce asi Qurtona ze samotných BATHORY. Transylvánský upír, jak ji titulují dějiny se narodila někde v rozmezí roků 1560 - 1561. Datum její smrti je ale znám přesně - 21.srpna 1614 v prostřed hluboké černé noci, jak se na tuto osobnost sluší a patří. Čím byla tak slavná, že její mýtus a legenda přežívají do dneška? Její život provází přes 600 umučených a mrtvých dívek. Tam, někde v prostřed Slovenska, nedaleko Malacek se nachází malebná vesnička Sološnica a nad ní se tyčí trosky kdysi hrdého hradu - Pálavy. Ano, zbylé ruiny hradu pamatují časy, kdy tudy chodila Elizabeth. Aristokratická rodina Báthoryů je odnoží Hun Gutkeled klanu, která měla moc nad celou střední a východní Evropou ( dnešní Polsko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko). Přijali jméno podle svých statků a jmění - Bathory znamená udatný. Jejich moc sílí a vrcholu dosahuje v pol. 16. století, ale v roce 1658 umírá poslední potomek tohoto rodu a s ním vymírá i celý rod. Do tohoto klanu Bathoryových patří politici, králové, princezny, soudci. Velmi urozená a vznešená je rodina Bathoryů. Bohužel pro jejich rod jsou typické svatby mezi sebou v rodině a tak nastává degenerace rodu. Nejsou tu vyjímky záchvatů, psychózy, ale také notorický sadismus. Elizabeth - neboli česky Alžběta. Byla krásná, absolutně dokonalé tělo, zdravá, vysoká a štíhla, křehounká a už od dětsví aktivní. Sama byla pyšná na svou krémovou pokožku. Bohužel její sociální statut nikdy nedorostl jejího těla. Její duše byla zatížená krutostí, mstivostí a zcela bez citu. Jako 15-ti letou jí provdávají 8. 5. 1575 za Františka Nádašdyho a narodilo se jí 5 dětí. Tento sňatek jí dostal ještě výše na politickém a aristokratickém žebříčku. Brzy podléhá nudě a pochybným radovánkám. Po svatbě se z ní stává lady z hradu Csejthe, který je postaven hluboko v Karpatech (dnešní Rumunsko). Místo je dnes známé pod názvem Transylvánie. Rumunsko - země mnoha hrůzných legend o upírech, vlkodlacích. Byla a je naprosto nevzdělaná země, kde lidé pouze dřeli na svou obživu, byli prakticky zcela bez vzdělání. Země, kde se zastavil pokrok. Nevzdělanost prostých lidí je příčinou mnoha zkazek, jelikož si je neuměli vysvětlit obyčejné přírodní zákony, dostávají nadpřirozenou podobu. Lady se stěhuje na hrad hluboko v Karpatech. Hrad je ponurý, temný a chladný, místo samo je zcela zapomenuté. Jen dole v podhradí je malá vesnička. Manžel se věnuje svému povolání politika a vojevůdce. Mladá a krásná Elizabeth se začíná nudit a podléhat depresím. Hledá náplň svých dlouhých, nudných dnů. Začíná podporovat pochybné umění, různé čarodějnictví, alchymisty a vše, co se dotýká Satanismu. V zemi probíhá krutá válka, sténání a řev raněných je rajskou hudbou pro ouška hraběnky. Pohled na krev v ní probouzí vášeň. Elizabeth brzo zjistí, že není v rodině sama, kdo má stejné záliby. Její teta je stejného ražení. Obě milují křik a krev. Krev - to je pro ní zábava. Miluje bičování tváří v tvář týranému, aby mohla sledovat bolestivý výraz tváře. Začíná pociťovat i silnou sexuální rozkoš, kterou v ní nikdy neprobudili muži. Její manžel umírá roku 1604 a ihned si nachází milence. Zrcadlo však stále ukazuje zřetelnější stopy stárnutí - je jí 43 let. Přichází doba, kdy se má stát královnou Polska. Mluví a píše 4 jazyky, je vzdělaná - zatímco princ Transylvánie je negramot, který se pravidelně koupe 1x ročně a to na svoje narozeniny. U Elizabeth se začínají projevovat morbidní ješitnost a sexuákní zvrácenost, s kterou se vůbec netají. Miluje noc, kdy se oddává neřestným orgiím, aby zapomněla na kruté stárnutí. Jednou viděla mladou služku, jak se prohlíží v zrcadle. Zaťala nehty do jejího krku a s úžasem prožívá nejen silný orgasmus, ale i krásný pocit, když krev stříká na její tvář. Sama sobě přísahá, že tam, kam dopadla krev je její pokožka mladší. Raduje se, že našla elixír mládí, který dokáže uchovat její krásu. Chce se vykoupat v krvi, nebo jí i pít a je zvědavá na účinek. Brzy zatahuje do své bizardní zábavy i Dorothu Szentes, která s pochybnými čarodějnicemi po nocích ve vesničkách loví vhodné dívky. Každá nová várka dívek na hrad je zavěšena v temném sklepení na řetězy. Je jim podříznuto odborně hrdlo a všechna krev zachycena pro krvavou lázeň. Elizabethino šílenství dostupuje vrcholu. Už jí nestačí dívat se na mučení a zneuctěné dívky, na jejiž tělech řádí ty nejhorší vyvrhelové armády. Sama si lehá na zmučená, přesto ještě živá těla a vykusuje z nich maso, jazyk, ženství a celá od krve prožívá silný orgasmus, který přechází v záchvat až do bezvědomí. Dívek je málo a v okolí se už cosi šeptá o hrůzném hradě. Není problém ještě nevzdělané vesničany udržet na uzdě něčím tajemným, nadpřirozeným. V roce 1609 zakládá hraběnka na hradě akademii a nabízí dívkám vzdělání. Za pomocí svých pomocnic zabavují dívky života, kdy morbidní sexuální fantazie nezná hranic. Začíná pít i dětskou krev a žije zcela ve svém vlastním zvráceném světě, kde je stále mladá a krásná. Všechno jednou končí a tak při jedné obzvlášť hnusné orgii vyhazují 4 zohavená těla, zbavená všech znaků ženy a zcela bez krve dolů z hradu, kde je nachází vesničané a poznávají v nich studentky. Matyáš II. ihned nařizuje proces s Elizabeth a jejími kumpány. Alžběta nezapírá ani jednu obět a má přesnou evidenci. Uši soudců nikdy neslyšely tolik krutosti a bestiality, když chladnokrevně líčí Alžběta svoje činy a popisuje způsoby, kterými mučila své oběti. Dostali se až k číslu 600. Elizabeth byla už v tomto stádiu zcela nepříčetná a byla si jista svou beztrestností pro svůj původ. Vždyť oběti byly pouze chudé dívky a ona je příbuzná krále. Rozsudek padl 7. 1. 1611 - Helena Jó a Dorothy Szentés byly odsouzeny k upálení za živa, před tím jim kat železnými klěštěmi uštípal prsty u nohou. Jána Ujváryho - Fricka, svým znetvořeným tělem neměl u dívek v životě šanci, tak tady se vyžíval v bizardním znásilňování a mučením svázaných dívek. Jeho ráda sledovala Elizabeth při odporné akci a je s podivem, že i jeho si nejednou vzala na lože. Kráska a netvor. Byl sťat a jeho tělo hozeno na hranici ke služkám. Myjavská majernice byla upálena zaživa 24. 11. 1611 v Bytči. Samotná coutness Elizabeth Bathory k smrti odsouzena nikdy nebyla. 17. 4. 1611 jí král Matyáš odsoudil k doživotnímu vězení na jejím hradě. Alžběta umírá v jedné hluboké noci 21. srpna 1614 na čachtickém hrdaě, který už nikdy neopustila. Dne 25. 11. 1614 (tak dlouho po smrti!) je pochována v čachtickém kostele. Podle deníku Juraje Závodského zemřela náhle. Zda se u ní v poslední hodině probudilo svědomí, to už nikdy vědět nebudeme. Je ale zajímavé, že pozůstatky ani rakev Alžběty Bathoryové se NIKDY nenašly. Není ani bez zajímavostí, že ač roku 1658 vymírá celý rod, přesto se Maďarsku objevil zcela neznámý spisovatel Andrász Bartoldy (bývalý archivář) který napsal knihu o životě Elizabeth. Kniha jde do takových podrobností a drží se neuvěřitelně detailních faktů, že je zarážející, odkud čerpá spisovatel informace. Rodinná kronika rodiny Bathoryových se nikdy nenašla a nikdy nebyla svěřena nikomu, kdo nebyl členem této rodiny. Zarážející je i podobnost jména - Bartoldy - Bathory

Vlado Dracula

Lidé se od nepaměti něčeho bojí, většinou toho, co neznají a neumí si vysvětlit. V minulosti hlavně nevzdělaní lidé hledali ve všem nadpřirozeno. A dnes? Ze strachu je dobrý byznys. Točí se stovky kilometrů výborných hororů až po ty nejhorší škváry. I tento žánr má svou klasiku - Tanz Der Taufen (Evil Dead), Nightmares, Howling, The Burning... A všemu vévodí filmy o upírech. Námět Draculy byl zpracován snad již stokrát. B. Lugosi, Ch. Lee a G. Oldman jsou ti nejlepší filmoví upíři všech dob. Kde se ale vzali, tihle hrdinové noci, které provází kvílení vlků, mlha a strach? Zmínka o nich už je od dávného věku. Jsou nalézány hroby, kdy pohřbeným byla před uložením do rakve useknuta hlava, ústa naplněna kameny, těla proklány ztrouchnivělými kůly... Proč? Částečně lze tyto jevy vysvětlit lidskou nevzdělaností. Jsou lidé, kteří upadají do těžkého transu - bezvědomí, které se podobá smrti. Tito lidé byli pohřbeni často zaživa a když v hrobce procitli, pokoušeli se dostat ven. Z hřbitova se ozývaly rány, jak bojovali o cestu za sluncem za svobodou. Většinou marně. Když se hrobka otevřela pro dalšího nebožtíka, ležely pozůstatky u dvěří, od kterých tento nedobrovolný vězeň čekal vykoupení. Vesničané nechápali, jak mohl mrtvý vstát a připisovali to posmrtnému životu (lékařská věda byla tehdy na bodě nula, ostatně ani dnes není vůbec nic známo, jak to vypadá za "řekou Styx"). Aby uchránili sebe, znemožnovali mrtvým tímto způsobem návrat. Proč ale jsou nacházeny celé vymřelé vesnice, kde všechny pozůstatky nesou známky této exhumace? Necháme teď dohadů, byly jsou a budou věci mezi Nebem a Zemí. Vampýr - upír, ohromný netopýr, který létá za noci a pije krev, aby žil. Někde v tropických pralesích žijí obrovští netopýři (je jich pár stovek druhů), kteří se takto chovají. V noci přilétávají v ohromných hejnech do dobytčích ohrad, kde parazitují na dobytku. Ten je ráno nalezen vysílen a slabší kusy i mrtvy. Ale že by bral lidskou podobu? Kde vznikla tato pohádka, kterou se straší dospělí lidé a je to opravdu jen pohádka?? Literární otec všech upírů je zcela neznámý spisovatel Bram Stocker s románem Dracula. Zastavme se maličko u této knihy, než se budeme věnovat hlavní postavě - samotnému vládci Temnot, jeho jasnosti hraběti Dráculovi. Bram Stocker NIKDY nic jiného nenapsal předtím ani potom! Kniha je psaná formou deníku - je to opravdový deník, stal se tento děj, nebo jeho část někdy a někomu? Není bez zajímavostí, že deník dokonale přesně uvádí dny, kdy byl úplněk, dobu, kdy vycházelo a zapadalo slunce a to v době, kdy astrologie nebyla na této výši! Stocker situuje svůj román do jiného století, než ve kterém žil, nemohl tedy úplňky a východy slunce zažít sám! Proč napsal pouze jen jednu knihu a nikdy nepokračoval dál?! Jeho vzdělání ani nebylo na úrovni tohoto bestseleru! Diktoval mu knihu někdo, kdo toto zažil? Opsal něčí deník, který se mu dostal do rukou? Postava Draculy je opravdová a jeho legenda i díky Bramu Stockerovi a F.Coppolovi nesmrtelná... Vlad Tepes - opravdový Dracula. Mluvme teď o tom opravdovém Drákulovi, z masa a kostí. Pojďme opět na toulku do stínů minulosti. Začneme u jeho otce. Opravdový Dracula byl princ, který žil ve Wallachii, jménem Vlad Draculea. Narodil se v roce 1431 v Transylvánském městě Sighisoarav v Rumunsku (německy Schassburg). Toto město leží asi 40 mil od Bristita. Jeho dům je označen deskou, která říká, že Dracula zde žil v letech 1431 - 1435. Jeho matka, princezna Cneajna pochází z dynastie Musatin z Moldávie. Vzdělává malého Draculu pomocí svých pannen. Otec Draculy měl milenku Caltunu, s kterou má taky syna Vlada. Ta odchází do kláštera, kde přijímá jméno Eupráxia. Tento bratr Vlada byl později znám jako Vlad - mnich. Otec Vlad Dracula byl autoritou každého německého města v tomto regionu. Byl slavný Turkobijec, který ubránil celý Balkán před vpádem a masakrem Půlměsíce. Za jeho činy mu patřilo uznání i římského krále Zikmunda Lucemburského. Jeho vliv sílil v roce 1431, kdy se stává princem Wallachie a zakládá Řád draka - tajné vojenské a náboženské bratrství, které má chránit katolictví před kacíři vytvořenými Zikmundem. Dalším cílem Řádu je postavit ohromnou armádu Křižáků na obranu proti Turkům, kteří obléhají Balkánský poloostrov. Vlad se v politice angažoval tím způsobem, že všechny významné politiky ohnul a zavázal ke svému velkému nepříteli sultánu Muradovi II. Byl rozporuplný a často stál po jeho boku v krutých bojích proti svému vlastnímu lidu. Sultán mu pro jeho zradu nikdy nevěřil a nachystal na něj a jeho syny léčku. Vlad je obviněn ze zrady a aby mohl zůstat živ, musí opustit své dva syny (narodil se mu mezi tím další syn Rado) - kteří museli zůstat ve vězení sultána v roce 1442. A teď víc o Draculovi - synovi. Tyhle 3 roky vězení, zanechaly na jeho charakteru víc než hluboké stopy... Drácula se už nebál lidské přirozenosti, přestal se bát smrti. Pochopil, že jeho otec se do něčeho namočil, pochopil, že může kdykoliv zemřít a že politika je nečistá, morálka neexistuje. Naučil se turecky a šel pro potěšení sultána do harému. Jeho spoluzajatci říkali, že se stává brutálním, mstivým a zrádným. Vlado zakotvil do svého života 2 důležité body. Určil si směr, kterým chtěl jít a nikdy nikomu nevěřit. Pohrdal bratrem, který byl slaboch a byl zcela pod vlivem Turků a stává se i spojencem Murada II. Životní filozofie se Vladovi potvrzuje, když umírá roku 1447 jeho otec zrazen Joaem Huniadym a Draculuv bratr nejprve oslepl a pak uhořel zaživa. To byly události, které ho natolik ovlivnily, že roku 1448 prchá z paláce. Přebírá trůn ve Wallachii, odchází do Moldávie a vládne s princem Bogdadem, jehož syn Estavo je jeho bratrancem. Dracula byl v exilu do roku 1451 dokud nebyl Bogdam brutálně zavražděn. Vrací se zpět do Transylvánie a stává se z něho nesmiřitelný nepřítel Půlměsíčního králoství a vlastně všeho živého. V Transylvánii poznává Hunyadinu, který se stává jeho velikým učitel a rádcem v boji proti Turkům. Zná všechny jejich válečné lsti a pasti, kterým ho naučí. Dracula šel od vítězství k vítězství a nechává za sebou zpustošenou a mrtvou zem. Legenda praví, že u města Brasov nechal všechny zajaté napíchnout za živa na kůly, kde pomalu na slunci vykrváceli. Sám měl postaven stůl mezi těmito morbidními sloupy, kde jedl a pil. Celé okolí zamořil nesnesitelný zápach z tisíců rozkládajících se mrtvol. Nechal si ke stolu pozvat návštěvu. Pokud tato návštěvy projevila nad zápachem slabost, Dracula jí nemilosrdně propíchnul. Pokaždé pravil, že jen tak zůstane návštěva déle, aby si zvykla na smrad. Není divu, že byl neustále celý od krve a zde je asi vznik legendy, že pil krev. Nikdo už nezjistí, kolik Dracula umučil a nabodl na kůl lidí, ale statistiky této doby říkají, že Vlado zabil více jak 20 000 mužů, žen a dětí. To znamená víc, než padlo ve slavné Bartolmějské noci v Paříži o století později, kdy Kateřina Medicejská zmasakrovala protestanty. Kníže Temnot umírá roku 1476. V Rumunsku ale dodnes Drakulu pokládají za národního hrdinu za jeho podporu proti německým, tureckým a ruským tradicím a utlačovatelům. Ve Wallachii je Vlad opěvován v mnoha písních. Hlavně ve vesnici pod jeho restaurovaným hradem, který je tu jako turistická senzace. Jsou hrdí na jeho činy, ačkoliv se nikdy nestaral o způsob, jakým bojuje...

Hudy